Knihovna

Ledčická obecní knihovna sídlí ve Společenském a kulturním centru U Cinků. Její věrní návštěvníci mají jistě radost  ze stále obnovovaného a doplňovaného knižního fondu.  Zájem čtenářů o literaturu stoupá. Největší procento z nich tvoří důchodci, děti a studující.

Příjemné je jistě i to, že veškeré služby, které knihovna poskytuje, jsou pro všechny zdarma. Můžete si tu vypůjčit literaturu, prolistovat časopisy, zahrát si společenské stolní hry. Od června 2019 se v knihovně využívá knihovní systém KOHA.

Čtenářům jsou také k dispozici knihy z výměnných souborů pravidelně poskytovaných  pověřenou Státní vědeckou knihovnou v Kladně: www.svkkl.cz/
Ledčická knihovna se připojila v roce 2009 k národní akci Kniha mého srdce. Tuto tipovací soutěž vyhrál Saturnin  Zdeňka Jirotky s počtem hlasů 38 430. Na druhém místě se umístila Babička Boženy Němcové s 29 935 hlasy, ke kterým přispěly i ty ledčické. www.ceskatelevize.cz/program/knihamehosrdce/

Knihovna se snaží podporovat četbu dětí a dětem v intencích celonárodní akce  Celé Česko čte dětem. Velkými propagátory a pravidelnými předčitatelkami jsou i paní učitelky v ledčické školičce, školních třídách i ve družině. Více na www.celeceskoctedetem.cz

Protože knihy jsou čím dál dražší, a jejich sortiment téměř nekonečný, půjčovat si je se jeví jako velmi výhodné. Obzvláště, je-li to zcela zdarma. Dnes má knihovna 110 zapsaných čtenářů – převážně dospělých. Můžete jejich řady kdykoliv rozšířit.

Otevřeno je každou středu od 15.00 do 18.30 hodin. Starší občané, nebo občané pohybově handicapovaní, mohou v případě zájmu zavolat o donášku knih na tel. č. +420 315 765 513.

Vybírat můžete i v on-line katalogu knih.

Základní dokumenty

Knihovní řád

Zřizovací listina

Osvědčení o zápisu do evidence knihoven

Příběh ledčické knihovny

Co knížka, to jiný svět. Jsou tlusté, tenké, barevné i černobílé, nejrůznějšího obsahu. Francouzský básník Jean Cocteau dokonce jednou řekl, že „i to největší literární dílo není vlastně nic jiného než přeházená abeceda“.   A přesto. Co se dalo z tisícileté lidské kultury změnit na text, je uloženo v knihách. Neexistuje médium, které by soustřeďovalo více informací, dávalo větší možnost výběru  a zároveň bylo tak trvanlivé, přenosné a odolné. Soubory deset let staré už v počítači neotevřete, knihou starou dvě stě, tři sta let klidně zvládnete listovat jedním prstem.

Celé generace ledčických čtenářů chodily do knihovny pro plné náruče knih, aby z nich čerpaly poučení, zábavu, informace i pohlazení po duši. Úplně prvním knihovníkem v historii Ledčic se stal 31.12.1899 pan František Heran. V knize zápisů spolku ŘIP se píše:

„Přijmuty byly  knihy spolkové, kteréž koupil pokladník František Heran v Roudnici od pánů Soběslavského, Mareše a Voceďálka v ceně 10 zlatých 64 krejcarů a zároveň bylo ujednáno, by se knihy půjčovaly za poplatek 1 krejcaru až do pěti z jedné knížky na dobu jednoho týdne. Schváleno bylo, aby se dala dělat skříň na knihy v ceně 8 zlatých. Za knihovníka zvolen byl František Heran. Na knihy povolena okrouhlá suma 4 zlaté.“

Přečtěme si i další poznámky, které se ve spolkových zápisech týkaly knih.

„16.12.1900 se zakoupilo za 10 korun knih do spolkové knihovny, kde jest již na 40 svazků.“

„1.5.1901 – Knížky se mají dát svázat za obnos z knížek vybraných“.

„Tohoto roku 1902 se stal knihovníkem Václav Kvíz.“.

„11.1.1903 byl přijat jednohlasně Knihovní řád, který byl čten ze Spolkového rádce.“

„6.4.1903 byl prohlédnut seznam knih od pana Voceďálka a ponecháno knihovníkovi ku vybrání knih dle jeho uznání.“

„5.3.1905 – knihovní řád se má sepsat, opatřit sklem a dát za rámec a vyvěsit ve spolkové místnosti. Zakoupení 12 knih se ponechává na pozdější dobu.“

„12.11.1905 usneseno bylo, by se koupily knihy a sic od pana Hofmana z Velvar.“

„29.1.1908 – knihovník má psáti panu Šimáčkovi do Prahy o seznam knih zábavných v laciném vydání.“

„13.2.1910 – jelikož spolek povinován byl panu Kaškovi v Roudnici za knihy, usneseno bylo, by se rest vyrovnal  a koupil se ještě II., III. a IV. díl Vojny a míru.“

„6.1.1913 byl knihovníkem zvolen Plicka Antonín z čísla 90.“

„29.1.1913 – pan Souček z Prahy zaslal na ukázku k vybrání asi 100 knih. Členové, kteří knihy vybírali, přednesli výboru spolku, že knihy ty jsou vesměs pěkné a že by byla škoda je zasílat zpět. By se zde nechaly všechny a že nemusí spolek dlouho žádné objednávati. Výbor se usnesl jednohlasně, by se knihy přijmuly za hotové zaplacení 250 korun a do čtrnácti dnů se zašlou peníze.“

„6.1.1921 za knihovníka byl zvolen Houdek“

„16.5.1922 člen Štipl daroval do knihovny 3 knihy č. 90-97-94 a knížku „Stanička“.

„6.1.1929 knihovníkem Antonín Jansa“

V roce 1935 Vzdělávací a podporovací spolek ŘIP věnoval obci Ledčice svou knihovnu. Ve výčtu knih se objevují tituly jako „Hesla, přípitky a proslovy“, „Humor českého venkova“, „Říma zplozenci“, „Paní představená“, „Český rolník napříč Argentinou“, „Dcera králova“, či „O válce prusko-rakouské“. Spolek knihovně věnoval i časopisy a noviny – Vzdělávání lidu, Matice lidu, Libuše, Přítel domoviny, ŘIP, Český dělník, Probuzení, Vpřed, Česká demokracie a další.

V průběhu let se ledčická knihovna několikrát stěhovala. Původní spolkový fond byl umístěn v hospodě u Bendů, neboť i spolek ŘIP zde měl svoje sídlo. Později nakrátko propůjčila místnosti evangelická fara. Odtud se svazky stěhovaly ke Staňkovským, do čp. 64. Poté z nevyhovujících a stále vlhkých prostor v čp. 8, i když budovaných přímo pro knihovnu, musely knížky pryč. Nakrátko knihovna fungovala ještě v čp. 3 u Koutských. Dne 1. 5. 1999 získalo toto zařízení zázemí v čp. 44 v areálu obecního úřadu. V roce 2022 byla knihovna přemístěna do Společenského a kulturního centra, kde sídlí dodnes.

Na tomto místě je vhodné připomenout, že o náležitou prosperitu ledčické knihovny se postupně zasloužili Marie Sirová, Bohumila Nešporová, Tomáš Kučera, Eva Kučerová, Ondřej Kučera, Michaela Justová, Ivana Plicková, Jana Časnochová-Vrzalová, Jan Novotný, PhDr. Dnes se o knihovnu stará Věra Novotná, PhDr. 

Tolik k historii místní knihovny.